Domů > Téma měsíce > Venku je lev

Venku je lev

Jak asi víte, mnohá česká přísloví vycházejí z Bible. Třeba: „Kdo druhému jámu kopá, sám do ní padá." (Př 16,27)

Pracoval jsem na odboru sociálních věcí na jedné radnici. Zde jsme takzvaně dopláceli lidi do životního minima. Myslím, že většina z vás tento termín alespoň slyšela. Šlo o lidi, kteří neměli práci nebo dostávali malou mzdu, z níž nemohli uživit svou rodinu. Tehdy jsem si uvědomil, jak velice jsme změnili jedno biblické přísloví. A to jedním jediným slovem. Ve 2. Tesalonickým 3,10 je napsáno „Kdo nechce pracovat, ať nejí". Pro nás z toho zůstalo „Kdo nepracuje, ať nejí". Zdá se nám to jako přísloví biblické, ale ve své podstatě je biblickému myšlení na hony vzdálené. Jde totiž o to, jestli pracovat chceme, nebo nechceme. Na tom se „láme chleba". České přísloví je nespravedlivé. Ne každý kdo nepracuje, je ulejvák, který nemá nárok na jídlo. Jsou lidé invalidní, maminky, které se starají o malé děti, lidé staří a nemocní, ale i ti, kteří přišli o práci a nemohou nějakou dobu žádnou sehnat, ačkoli se o to snaží. V Izraeli se na tyto lidi mělo pamatovat. To byl Boží příkaz. Pamatuj na vdovy a sirotky. Tedy na ty, kterým chybí zdroj příjmu. Byl to úkol pro rodinu, ale i pro široké společenství, a některé zákony tuto péči konkretizovaly. Třeba zemědělský zákon o tom, jak se má sklízet. Co má na poli zůstat pro chudého atd. Je to příkaz i pro křesťana a církev dnes.

Pak existuje skupina lidí, která pracovat nechce. Písmo je zná a říká, že lenocha stihne chudoba. Lenoch je ten, který hledá výmluvy: „Venku je lev, na náměstí by mě zadávil" (Př 22,13). Lenoch není ani ochoten nabídnout svou práci na jeden jediný den. Právě na náměstích a tržnicích tehdy čekali nezaměstnaní na to, jestli jim někdo nabídne práci. Pro lenochy v Písmu neexistoval žádný sociální systém. Jen výzva, aby se změnili a šli se učit píli třeba k mravencům (Př 6,6). I dnes takoví lidé existují. Biblické je je nepodporovat. Ani ze státních prostředků, když jsou dlouhé roky na „pracáku" a odmítají možnosti práce, ani v podobě almužen žebrákům, kterým jejich životní způsob vyhovuje, přestože by pracovat mohli. Pro rozpoznání potřebnosti člověka někdy stačí zeptat se na jeho „sociálního pracovníka".Na první pohled se nám některé věci mohou zdát správné či biblické. Ve skutečnosti takové nejsou. Třeba ono české přísloví „Kdo nepracuje, ať nejí". Jak dobré je znát Písmo, abychom se v životě lépe orientovali.Chci vás povzbudit ke studiu Písma, které je pravdivé a spravedlivé. Které nám ukazuje cestu Boží k nám, ale i naši cestu k němu.

Pavel Hradský