Jmenuji se Timmy a nemám rád, když mi někdo říká Tim.

Minule sem byl trochu nemocnej, tak se vomlouvám, že sem vám nic nenapsal. Ale už je mi zas dobře. Mimochodem, dík, že ste mi nikdo nenapsal, jestli mám dál psát nebo ne. Ono by mě to asi mrzelo, kdybyste mi někdo napsal, že nemám. No, tak to jen tak na vokraj.

To, co sem vám dneska chtěl říct, je taková jedna věc. Asi víte, že nejsem nejmladší, a já si myslim, že už se asi nikdy nevoženim. A koneckonců, co by se mnou kdo dělal, žejo? No, ale stejně mě docela zajimá, co si tak lidi vo manželství myslej a jak jim to klape nebo ne. Takže dyš sem tuhle v novinách viděl článek vo vysoký manželský, tak sem si řekl, že se na to musim podívat. Ten název byl zajimavej a eště tam bylo něco jakože s nima máme projít životní školou tolerance, respektu a umění ve správnou chvíli neslyšet. Tak sem si řekl, že dobrý, že to zní lákavě. No, ale nepřejte si vidět, jak mě ten článek zklamal. To vám byla snůška rádobychytrých věcí, asi to psal někdo jako já, ale nebyl sem to já, fakt že ne, ale že bych se z toho poučil, jak si teda někoho vzít a vydržet s nim celej život, to teda ani náhodou. Jediný, co si pamatuju, je, že ženský maj chlapy pořád chválit (kód 3x CH) a chlapi maj vsadit na kód 3x PO - posadit, popovídat, pohladit. Jo, bylo tam toho eště víc, ale tohle bylo tak jediný, co mi zůstalo v hlavě. Ale že bych tam někde našel něco vo lásce nebo dokonce snad vo tom, že by třeba bylo fajn, aby se do toho míchal někdo třetí, jakože chápete, že myslim Boha, tak to tam teda nebylo. Jako já vim, že to psala ňáká paní, co toho o Bohu asi moc neví, jenže kdyby chtěla, tak se mě na to klidně mohla zeptat. Však já bych jí už vysvětlil, jak to s tím Bohem a s tim manželstvim ve skutečnosti je. Ale nepřišla, no.

P.S. A kdybyste mi něco chtěli napsat, tak můžete na timmy_saz@centrum.cz