Domů > Úvodníky > Pokoj vám

Pokoj vám

Asi znáte ty dny, kdy se pokazí všechno, na co sáhnete. Ráno vstanete, hlavu jako střep, ačkoli jste večer nic nepili, celé tělo bolavé, ačkoli jste necvičili. Jdete do práce nebo do školy, ujede vám tramvaj, autobus, vlak nebo nechce naskočit motor auta, na první křižovatce chytnete červenou, na druhé taky a pak stojíte pět minut před závorami a čekáte, až se překodrcá místní lokálka. V práci jde všechno šejdrem, spolupracovníci, podřízení, nadřízení, spolužáci nebo učitelé jsou protivní, nemožní, pomalí, nároční, otravní, děti zlobí, rodiče pořád něco chtějí, dospělé děti vás nepřijdou navštívit, i když to slíbili, v obchodě koupíte zkažené potraviny, i když data záruky ještě nebylo zdaleka dosaženo, prostě děs běs a vůbec. Znáte to?

Už se vám to někdy stalo? A teď si představte, že do toho všeho přichází Ježíš a říká: „Pokoj vám!" Nepřijde vám to trochu absurdní? Jaký pokoj? Copak o to, člověk by ho chtěl, ale s těmi všemi nepodařilostmi a potížemi za zády? Možná, že tím pokojem Ježíš nechce říct - všechno ať se vám daří, a tak dosáhněte pokoje. Možná že říká, chápu, že vás to všechno trápí a že vás to žere, ale mnohem důležitější než to, co se vám podařilo nebo nepodařilo, je váš vztah ke mně a můj k vám. Ten můj je jasně daný. A ten váš? Máme mezi sebou pokoj? Navzdory tomu, co se děje? Nebo je náš vztah závislý na tom, co zrovna prožíváte? A upřímně řečeno, mně je celkem jedno, jakých výsledků dosahujete, mně záleží právě na tom druhém. Rozumíme si? - Kéž bychom rozuměli.

Anna Lauková