Domů > Úvodníky > Kritika bolí

Kritika bolí

Říká se, že kdo nic nedělá, nic nezkazí - a nehrozí mu tudíž, že ho bude někdo kritizovat, hodnotit a posuzovat. Ovšem ani to není jisté. Nečinnost a nicnedělání se taky dá kritizovat.

Říká se také, že kritika je náš národní sport. Je to možné. Když se dívám na předvolební reklamy a billboardy, přijde mi to dost pravděpodobné. A taky dost hloupé. Kritika je vůbec dost hloupá a ošemetná záležitost. Nepříjemná, i když je míněná dobře. Bolavá, když je vyslovená necitlivě nebo nespravedlivě. A taky zneužívaná.

Přesto je dobře, abychom se naučili kritizovat - vhodně, s láskou, tehdy, když je to skutečně potřeba a když je to k dobrému, nejen k uspokojení vlastního pocitu nadřazenosti a důležitosti. Je dobře, abychom se naučili kritiku přijímat - bez zbytečných emocí, protiútoků a zkažených vztahů.

Ale hned potom je potřeba, abychom přestali poukazovat na chyby a nedostatky a pustili se (my všichni, církev, sbory, jednotlivci) do vytváření pozitivní atmosféry dobrých a následováníhodných hodnot a vzorů. Myslím, že nám to hodně chybí. Ale o tom více v příštím čísle.

Anna Lauková