Domů > Recenze > Kevin Leman: Do pátku bude vaše dítě jiné

Kevin Leman: Do pátku bude vaše dítě jiné

Zdá se, že v poslední době se s knihami Kevina Lemana roztrhl na českém křesťanském knižním trhu pytel. Nebo to je možná jen Návrat domů, který nás tak neomylně zásobuje knihami od tohoto „celosvětově známého psychologa"? V každém případě je tato zaplavující činnost záslužná, zvláště co se posledního Lemanova titulu týče. Název Do pátku bude vaše dítě jiné může sice leckterého čtenáře odradit tím, že na výchovu dětí přece neexistuje jeden návod a rozhodně ne takový, který by zabral za týden, nebo tím, že si ten pán o sobě nějak moc myslí, když si dovolí něco takového tvrdit, nebo tím, že autor zcela nepokrytě trvá na tom, že je jeho kniha návodem a že se jím mají řídit všichni rodiče, kteří se rozhodli dělat něco se svým neutěšeným výchovným stylem.

Pro mnoho čtenářů nezáviděníhodná výchozí pozice. Pokud vám ale takové způsoby nevadí, nebo pokud se přes ně přenesete a do četby knihy se ponoříte, zjistíte pár zajímavých věcí, které by se vám mohly při vašich výchovných snahách hodit. A nejen to. Principy, které autor představuje a které nejsou nijak náročné, jen je potřeba je dodržovat, nebudou zabírat jen na vaše děti, ale můžete je využít i v práci a v životě obecně. Důležité je, abyste změnili především sebe, pak můžete měnit své děti i podřízené, a důležité je, abyste se do toho pustili ještě dnes.

Strategie doktora Lemana, jak ze svých dětí vychovat zodpovědné, charakterní bytosti, které se k vám (i k další lidem) budou chovat uctivě, a i když s vámi nebudou ve všem souhlasit a i když budou někdy zlobit, nejdůležitější pro ně bude vztah s vámi, jsou jednoduché:

1) Ať děti učí život; 2) Naučte se reagovat uvážlivě; 3) B není možné, dokud není hotovo A.

K tomu patří důslednost v činech, nikoli ve slovech. A také tyto myšlenky:

  • nedělat za děti věci, které mohou udělat samy
  • nedělat z krtinců (věcí nedůležitých) hory a naopak
  • říct svůj požadavek jen jednou, nepřesvědčovat a nevyhrožovat
  • odhalit příčinu nevhodného chování dítěte, tuto příčinu pojmenovat a řešit
  • stanovit jasně meze, které ve vaší rodině nebudou beztrestně překračovány: např. Nadávky ve vaší rodině netrpte. Tečka.
  • nebát se, že pár dní o chlebu a vodě, dokud váš potomek nepochopí, co to znamená být členem rodiny a ne hostem v pětihvězdičkovém hotelu, by mu mohlo nějak zásadně ublížit
  • nebát se nechat dítě zakusit důsledky jeho špatného jednání na vlastní kůži, i za cenu pozdního příchodu do školy nebo trapného pocitu před kamarády apod.

Pokud se pustíte do četby knihy, budete se dobře bavit. Nejen při její četbě, ale také později při aplikaci jejích postupů do vaší výchovy. A pokud vás zajímá, jak také řešit konkrétní problémy, nabízí kniha Upřímné rady a odvážné návrhy pro 100 nejožehavějších výchovných situací.

230 stran, formát A5, cena 275,-, Návrat domů, duben 2010

al

Předvádění se - ukázka z knihy

Představte si, že máte doma společnost a vaše dcera vrazí do pokoje a snaží se dělat salto, aby na sebe upozornila. Jak máte zareagovat? „Mohla by ses vrátit a udělat to ještě jednou, abych se na to mohla soustředit?" Po takových slovech většina dětí okamžitě přestane. Většina dětí totiž, i když se to z jejich chování nezdá, nemá ráda světla reflektorů. Mohla byste také říct: „Drahoušku, nemohla by ses jít předvádět ven?? Pokud zvolíte podobnou reakci, dáte svému dítěti najevo, že víte, oč mu jde: Chce upoutat vaši pozornost. Nicméně říká si o ni způsobem, který je v dané situaci nevhodný.

Někteří z vás možná namítnou: „Pane doktore Lemane, jak bych mohl říct něco takového? Vždyť bych tím své dítě uvedl do rozpaků?" Může jedna poznámka, která vaše dítě skutečně uvede do rozpaků, vaše dítě zničit? Nebo je přivede k tomu, aby se začalo chovat přijatelně tak, aby mohlo po zbytek svého života obstát?

Léta jsem vyučoval učitele, kteří si rozšiřovali své vzdělání. Říkával jsem jim na rovinu: „Máte-li ve třídě dítě, které neustále vyrušuje, řekněte ostatním dětem, aby všeho nechali a pět minut pozorovaly jen toho žáka. Když zazvoní, řeknete jen: ,Teď nahradíme těch pět minut, které jsme věnovali Timothymu.' Tak přestávku pět minut zkrátíte. Nechte tlak vrstevníků, aby vykonal své."

Mnoho těch, kdo objímají stromy a kdo jsou sociálními dobroději, se na mě naštvalo. Ale učitelé, kteří to vyzkoušeli, si pochvalovali, jak to funguje. A kupodivu to stačilo udělat pouze jedinkrát a chování daného žáka se změnilo.