Domů > Reportáže > Jarní škola sv. Hostýn

Jarní škola sv. Hostýn

Hora Svatý Hostýn (735 m.n.m.) je vyhlášeným poutním místem. Barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie z 18. století je nejvýznamnějším objektem. Vedle Sarkanderovy a Vodní kaple nebo Staré křížové cesty nebo Jurkovičovy křížové cesty či soch, hřbitova nebo kláštera je tu také rozhledna.

Na Hostýně je také několik poutních domů, které patří Matici svatohostýnské. V jednom z nich se uskutečnila ve dnech 11. - 16. 4. letošní Jarní škola českých spolupracovníků ECM. Hlavním tématem byla Biblická hermeneutika. Touto problematikou (metody výkladu a interpretace Písma) se její účastníci zabývali spolu se dvěma americkými lektory (Randall Frye a Tim Bracken) a dvěma profesory (Manfred Marquardt, Německo a Pavel Procházka, Slovensko). Přednáškami, kázáními i dalším programem posloužili také čeští spolupracovníci.

Nabitý program s pěkným společenstvím přispěl k rozšíření odborných znalostí i teologického obzoru. Upevnil také osobní i pracovní vztahy a ve společných (i soukromých) modlitbách se mohli účastníci přimlouvat za řadu společných záležitostí.

redakce

 

Jarní biblická škola se konala v první polovině dubna. To by už jaro mělo být podle kalendáře v plném proudu, vždyť začalo 21. března. Jaro nic nepřipomínalo. Když jsme po čtyřhodinové cestě vystupovali z auta, vše kolem nás bylo zahaleno v husté bílé mlze. Druhý den ráno sice slunce asi na půl hodiny vysvitlo, ale to bylo naposled, co o sobě dalo v tomto týdnu vědět. Pak se zatáhlo a z oblohy lily proudy vody. Voda crčela z okapů a člověk si promočil boty i na asfaltové silnici, když se chtěl trošku protáhnout při odpolední přestávce. Někdy bylo možné sledovat kapky vody na stromech, ale jindy se vše kolem topilo v bílé mlze, v níž byly vidět jen siluety stromů, či nějakého člověka.

Jedno odpoledne jsme rozebírali 3. kapitolu z Pláče Jeremjášova a text jsme srovnávali s 23. žalmem. „Hospodin mě holí své prchlivosti hnal a odvedl do temnoty beze světla, nasytil mě hořkými bylinami, umlčuje mou modlitbu, obklíčil mě jedem a útrapami." Po přednášce se ke mně přitočila jedna osoba a povzdechla si: „Takové strašné počasí venku a ještě k tomu takové místo z Bible."

Pro mě byl nejúžasnější a nejbáječnější superintendent metodistické církve Randy Frye z Tennessee. Spravuje v Johnson City distriktu 66 sborů a přijel spolu s jedním z kazatelů - Timem, aby nás vyučovali o vedení sborů. Bylo to vyučování jasné, poutavé, jednoduché a osvobozující. Randyho závěrečné slovo bylo strhující svou upřímností, opravdovostí, jasným vyznáním osobní víry. Velmi se mě jeho slovo dotklo a jen stěží jsem hledala slova, kterými bych vyjádřila to, co ve mně jeho kázání způsobilo. Stále se mi dral do mysli známý výrok Johna Wesleyho, že se jeho srdce zvláštním způsobem zahřálo. Také vyznání učedníků na cestě do Emaus - „Což v nás srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?" Kéž by tato jarní biblická škola v našich řadách probudila nové duchovní jaro!

V. Hradská

 

Můj první dojem ze setkání s pracovníky církve ECM byl dobrý. Jsem vděčný, že jsem mohl alespoň trochu poznat lidi, kteří chtějí sloužit druhým a přinášejí pro to nemalé oběti. Vyučování bylo pro mě pestré, i když dost často postavené jen na jednostranně racionálních zákonitostech (viz 18. století). Myslím si, že s dopředu poslanou písemnou látkou a naší osobní odezvou v soukromí bych příště daleko více ocenil diskuzi a povídání si o osobních motivech s vyučujícími. To mě zajímá nejvíc. Možná by to potom mohlo být časově výrazně kratší. Vše ale píši s úctou, protože jsem mnohdy i u sebe postřehl, že jsem myšlenkami jinde. To nejdůležitější ale asi je, že se mě Bůh dotýkal a dával mi konkrétní povzbuzení. Za to mu patří mé poděkování. Na týdenní biblické škole jsem byl rád.

Jiří Kantor

 

Jarní škola v Hostýně na Kroměřížsku, byla opět bohatá na duchovní pokrm. Myslím, že si každý mohl přijít na své. Písmáci hloubali Písma ze všech úhlů, jiní horlivě zapisovali, jak se stát dobrými vůdci podle vyučování a praxe bratrů z Johnson City. Nechyběla legrace ani důstojnost.

Pro signál k volání rodinám se často chodilo mimo objekt. My s kolegou Neužilem jsme jej objevili u sestry Hedviky. Že by nová patronka mobilních sítí?

Richard Novák