Domů > Rozhovory > Jak se staví ke kurzům Alfa sbor na Lochotíně

Jak se staví ke kurzům Alfa sbor na Lochotíně

Rozhovor o kurzech Alfa s tamním kazatelem Zdeňkem Eberlem

Ze statistik kurů Alfa se dozvídáme, že v Česku používá tyto kurzy jako stálý evangelizační program 90 sborů. Jedním z nich je i váš sbor na Lochotíně. Probíhá u vás momentálně nějaký kurz?
Probíhá. Začal 6. února a vede jej Radim Škaloud spolu s dalšími hostiteli a má také pomocníky pro přípravu večeří. Je to již náš desátý kurz. Při přípravě se vždy modlíme za pozvané lidi a jsme v napětí, jestli někdo vůbec přijde. Zatím vždy někdo přišel. Ale už nějaký čas si uvědomuji velice naléhavě, že potřebujeme rozšířit okruh svých známých, abychom měli koho zvát. Velice dobrou kontaktní aktivitou je naše Mateřské centrum Slovíčko, odkud přichází řada hostů (ženského rodu).
Máme ve sboru lidi, kteří na Alfu zvou. Snažím se vždy zdůrazňovat, že je to evangelizační aktivita celého společenství, nejenom několika lidí, kteří jsou v roli hostitelů či připravují jídlo. Proto velice dbáme na průběžnou informaci sboru o tom, co se v Alfách děje. A pár lidí se vždy vytrvale za tyto kurzy modlí.

Využijete letošní celorepublikovou iniciativu Zveme Česko na večeři?
Ano, tento projekt je pro nás výzvou, abychom se k němu připojili a využili také mediální kampaně. Nechceme stát stranou a rád bych do Alf „zatáhl“ naši mateřskou farnost Plzeň 3 – Husova. Je tam dobré technické zázemí, má „dobrou adresu“ a mám zkušenost, že služba při Alfách prospěje i hostitelskému společenství.

Proč vlastně kurzy Alfa stále pořádáte?
Kurz Alfa mám moc rád: kvůli bezprostřednímu kontaktu s hosty, kdy se dozvím mnohé i z jejich pohledu na církev, těší mne, když po několika setkáních mezi námi vzniká atmosféra důvěry, a hlavně mne těší, když vidím, jak se většina lidí posune ve svém vztahu k Bohu, ke Kristu a také k církvi. To není v současnosti zanedbatelné. Vzpomínám si při tom, jak jsem se na sklonku devadesátých let setkal v Praze s protagonisty Alf z Londýna, a ti nás přesvědčovali, že úspěch je nejen tehdy, když se lidé znovuzrodí, ale také tehdy, když se na pomyslné škále vztahu k Bohu posunou třeba z bodu -8 do bodu -1. Nemusíme vždy sklízet; třeba je náš úkol rozsévat a sklidíme jinde či jindy nebo se na věčnosti dozvíme, kdo vše našimi kurzy Alfa prošel.

Je náročné takový kurz připravit?
Naopak. Stále znovu mne překvapuje, jak je to jednoduché. Každé setkání má tři závazné části: společné jídlo, pak přednáška, kterou si pouštíme z DVD a ve třetí části je to rozhovor buď na dané téma, nebo to, co hosty zajímá. Někdy to, pravda, plyne „samo“, jindy je trochu pracné se z odboček vracet. Naučil jsem se dávat hodně prostoru hostům, kteří si po čase stejně na správnou odpověď „přijdou sami“, protože přednášky zahrnují většinu základních témat a Nicky Gumbel se dotýká i všech těžkých témat. Nedávat hostům „instantní“ rady vyžaduje od hostitelů trochu víc důvěry, že hosté mají zdravý rozum a že se vyplatí nechat je trochu přemýšlet. „Tlačit na hosty“ – to je u nás (i v Alfách obecně) – zakázáno. Ale vydržet to, to je škola trpělivosti.
A ještě poznámka: zkušenosti s kurzy Alfa potvrzují, že hosté si po čase třeba nepamatují, o čem kurz byl, ale pamatují si na „chuť“ společenství, které si tam prožili. A když vznikne důvěra, evangelium se na této vlnové délce dá sdílet účinně. Jsem proto na tento dnes už celosvětový projekt velice vděčný.

Všem se ale kurzy Alfa zdaleka tak nezamlouvají jako vám.
Samozřejmě, že ne. Setkal jsem se i s odmítnutím těchto kurzů, zvláště v konzervativních evangelikálních kruzích. Trochu mne to rozzlobilo a investoval jsem nějaký čas i do korespondence, abych zakrátko zjistil, že je to boj s větrnými mlýny. Kéž těmto křesťanům Pán Bůh požehná, aby, když se na tomto projektu nechtějí podílet, alespoň neházeli ostatním klacky pod nohy.


Zdeněk Eberle
Kdo si chce připomenout informace o kurzech Alfa na Lochotíně i v dalších sborech v minulém roce, může třeba na adrese:  http://www.floowie.com/cs/zobrazeni/okusdal-2012-03.